Známe ji z divadla i parádních seriálů, jako jsou Případy Prvního oddělení. Zuzana Onufráková, která podpořila náš Nadační fond, věří v lidské dobro. A my jí velmi děkujeme za zajímavý rozhovor!
Velmi nás těší, že jste se rozhodla podpořit Nadační fond Vindicia pomáhá. Jakou jste k tomu měla motivaci, co Vás k tomu vedlo a proč Vám to dává smysl?
Byla jsem v této záležitosti aktivně oslovena. A za sebe musím říci, že už jen to samotné slovo „pomáhat“ je pro mě přitažlivé, protože jde o přístup, který mám v sobě odmalička. Pomáhám i tam, kde o to nejsem žádaná 🙂 takže když přišla nabídka aktivně se postavit za dobrou věc, vůbec jsem u podpory Nadačního fondu Vindicia pomáhá neváhala.
Proč jste se rozhodla právě pro tento konkrétní projekt?
Měla jsem možnost poznat, čím se samotná Vindicia zabývá ve své hlavní činnosti – líbí se mi, že se věnují odškodnění a pomoci těm, kteří jsou například vinou pracovního úrazu či následkem dopravní nehody na dně. Zapůsobil na mě duch a styl této firmy i jejího fondu, stejně jako osobnost paní ředitelky. Paní Beckovou jsem měla možnost poznat i osobně. V neposlední řadě ve Vindicia pracuje moje blízká kamarádka, takže jsem věděla, že nejde o podvod. Vůbec jsem nezapochybovala, že by se jednalo o nějaký projekt, který myslí jen na sebe. Tady nejde o žádné provize, ale reálnou pomoc těm, kteří ji potřebují. Intuitivně cítím, že je zde vše v pořádku.
Jak se díváte na pozici nadací, charit a podobných projektů v Česku? Někdy se zdá, že my Češi trošku brbláme a závidíme, ale když se stane opravdu něco zásadního, dokážeme pomoci, a to i ohromnými částkami.
Je skvělé, že takové organizace existují a že si lidé dokážou aktivně pomoci. Podle mě to má smysl, líbí se mi, že Češi dokážou podobné projekty podpořit a pomoci. Češko i Slovensko jsou sice malé zemičky, ale je zde spousta šikovných lidí a rozhodně umíme pomáhat. Osobně tipuji, že pokud někdo pomoc jinému nepřeje, nebo mu závidí, jen se v současnosti sám nalézá v situaci, kdy mu životní stav nedovoluje vcítit se do potřeb a života druhých. Jsem přesvědčena o tom, že to světlé a pozitivní v lidech vždycky nakonec převáží a zvítězí. Lidé umí pomáhat, dělat věci nezištně a s osvětou. Je to báječné.
Co také znamená charita pro Vás, podporujete nějaký projekt dlouhodobě, popř. jste se zapojila do něčeho jednorázového?
Zatím jsem se věnovala drobnostem, uměleckým akcím a podobně. Pomáhám ráda, podporuji ráda, rozhodně bych věděla, co bych dělala a koho a co podpořila, kdybych měla pořádný balík peněz 🙂 Tohle je ale poprvé, kdy používám své jméno, abych zaštítila nějakou aktivitu a organizaci.
Máte v okolí někoho, pro koho byla podobná pomoc důležitá? Setkala jste se s tím, že kromě peněz a materiální pomoci velmi zafungovalo i povzbuzení, tedy to, že na daného člověka někdo myslel?
Ano, samozřejmě – sice ne v blízkém okolí, ale vím, jak je pro lidi důležité právě i to, že na ně někdo myslí, že měl jejich potřeby na zřeteli a rozhodl se je podpořit. A mám dojem, že té pomoci není nikdy dost.
Co byste Fondu popřála?
Hodně štěstí, vůli učit se a ať neztrácíte vůli a odvahu pomáhat a pomáhat a pomáhat a ten krásný chtíč a drive. Moc bych si přála, aby vám byli všichni nakloněni.
Aktuálně Vás mohou potkat lidé v Brně. Na jakém projektu zde pracujete, prosím? A kdy a kde Vás zase fanoušci uvidí? V Brně teď natáčíme pro ČT, je to seriál Honzy Prušinovského – osmidílný a komediální. Vysílat by se to mělo na začátku roku 2023 a doufám, že se lidé pořádně pobaví 😉 Nepůjde o žádné drama, což může diváky v této napjaté době potěšit. V divadle mám za sebou spoustu derniér, ale na podzim mě čeká jedna premiéra a snad i nové role. Ve Švandově divadle končím svou životní etapu, ale věnuji se i alternativní scéně.